Volby do Evropského parlamentu

O čem hlasujeme v Evropských volbách?

V Evropských volbách občané volí poslance Evropského parlamentu (EP). Volby se konají každých pět let. Poslední volby se konaly v roce 2019, další se uskuteční letos, a to od 6. do 9. června 2024. Občané volí politiky nebo politickou stranu, kteří je budou zastupovat v Evropském parlamentu. Hlasují pro strany, které spolu soupeří v jejich zemi, nemohou hlasovat pro strany v jiných evropských zemích nebo pro evropskou listinu… Každá země má v Evropském parlamentu určitý počet křesel.

Co dělá Evropský parlament?

Evropský parlament je jednou z nejdůležitějších institucí Evropské unie. Společně s Evropskou komisí a Radou Evropské unie odpovídá za tvorbu právních předpisů, které se vztahují na celou Evropskou unii. Kromě toho Evropský parlament volí předsedu Komise, spolu s Evropskou radou schvaluje evropský rozpočet a má řadu dalších úkolů.

Jak je Evropský parlament organizován?

Evropský parlament se skládá z maximálně 750 poslanců a jednoho předsedy. Tento počet je stanoven před volbami a pro příští volební období je stanoven na 720 členů. Všichni členové budou zvoleni během červnových voleb. Každý členský stát obdrží určitý počet křesel podle počtu obyvatel. Členské státy mají v Evropském parlamentu minimálně 6 a maximálně 96 křesel. Poslanci Evropského parlamentu (EP) tvoří v Parlamentu politické skupiny na základě společných politických ideologií, nikoliv na základě státní příslušnosti. Každá politická skupina tedy zahrnuje poslance z různých členských států s podobnými politickými postoji.

Co jsou evropské strany?

Občané nemohou volit přímo evropské strany, ale ty existují. Většina národních stran je přidružena k jedné z deseti evropských politických stran. Tyto strany obecně odpovídají politickým skupinám v Evropském parlamentu, ale ne zcela. Například Evropská strana zelených a Evropská svobodná aliance jsou dvě samostatné strany, ale v parlamentu tvoří jednu skupinu. Evropské strany se stávají stále důležitějšími v koordinaci mezi národní a evropskou úrovní, mezi institucemi EU a mezi jejich poslanci EP. Prostřednictvím evropských stran se politické postoje jejich europoslanců sjednocují, což zvyšuje jejich dopad.

The European Political Parties

Evropská lidová strana

Evropská lidová strana (EEP) je středopravicová proevropská politická strana. EEP tvoří více než 83 stran ze 44 zemí. EPP usiluje o demokratickou, transparentní a efektivní Evropu, která je blízká svým občanům. Důležité jsou pro ně zásady spravedlnosti a společného dobra, solidarity a odpovědnosti.

Strana evropských socialistů

Strana evropských socialistů (PES) sdružuje socialistické, sociálně demokratické, dělnické a demokratické strany z Evropské unie, Spojeného království a Norska. PES se skládá z 33 členských stran, některých přidružených členů a členů-pozorovatelů. Vedou kampaň za progresivní, spravedlivou, svobodnou a udržitelnou Evropu. PES sdílí hodnoty sociální spravedlnosti, rovnosti a společenského blahobytu.

Aliance liberálů a demokratů pro Evropu

Strana Aliance liberálů a demokratů pro Evropu (ALDE) sdružuje více než 70 členských stran a je součástí skupiny Obnova Evropy v Evropském parlamentu. Sdílí evropské a liberální hodnoty a podporuje evropskou integraci. ALDE usiluje o svobodnou, udržitelnou a konkurenceschopnou Evropu.

Evropská demokratická strana

Evropská demokratická strana (EDP/PDE) je centristická evropská politická strana sdružující 20 stran ze 17 zemí. V Evropském parlamentu je rovněž součástí skupiny Obnova Evropy. EDP/PDE usiluje o evropskou demokracii založenou na společných hodnotách míru, svobody, solidarity a vzdělání.

Evropská strana zelených

Evropská strana zelených sdružuje národní strany, které vyznávají stejné zelené hodnoty. Spolu s Evropskou svobodnou aliancí tvoří v Parlamentu jednu skupinu. Evropští zelení se zasazují o politickou, sociální a ekonomickou transformaci založenou na hodnotách odpovědnosti za životní prostředí, sociální spravedlnosti, inkluzi, rozmanitosti a míru.

Evropská svobodná aliance

Evropská svobodná aliance (EFA) je proevropská strana sdružující 41 stran z celé Evropské unie. V Evropském parlamentu je součástí skupiny Zelení-EFA. EFA prosazuje právo na demokratické sebeurčení a usiluje o evropskou jednotu v rozmanitosti na základě zásady subsidiarity a sociální spravedlnosti.

Strana evropských konzervativců a reformistů

Strana evropských konzervativců a reformistů (ECR), dříve Aliance konzervativců a reformistů v Evropě, je evropská středopravicová strana. Sdílí hodnoty individuální svobody, národní suverenity, parlamentní demokracie, soukromého vlastnictví, omezené vlády, volného obchodu, rodinných hodnot a decentralizace moci.

Strana identity a demokracie

Strana identity a demokracie, dříve Mouvement pour une Europe des Nations et des Libertés, se skládá z více než deseti členských stran a je krajně pravicovou evropskou stranou. Důležitý je pro ně koncept národní suverenity. Bojují za kontrolu imigrace, ochranu svobody projevu a obranu kultury.

Strana evropské levice

Strana evropské levice je sdružení více než 40 národních stran a sdružuje strany alternativní a progresivní levice na evropském kontinentu. Vedou kampaň za důslednou přeměnu dnešních společenských vztahů v mírovou a sociálně spravedlivou společnost. Staví se proti kapitalistickému systému.

Evropské křesťanské politické hnutí

Evropské křesťanské politické hnutí (ECPM) je evropská politická strana prosazující křesťanské hodnoty. Sdílí hodnoty lidské důstojnosti, zdravých rodin, ekonomiky prospěšné lidem i planetě, svobody, bezpečnosti a stability, odstranění moderního otroctví, reformy EU a zachování křesťanské kultury a dědictví.